Zpět ve voze S2000
Konec roku 2014 znamenal hodně změn. Kromě ukončení kariéry Pavla Kohouta, spolujezdce, se kterým jsem startoval prakticky celou moji kariéru, bylo také jasné, že už to chce udělat krok mimo kategorii vozidel s jednou poháněnou nápravou. Pro rok 2015 jsem si tedy dal za cíl startovat s vozem S2000/R5 v rámci Mistrovství České republiky. S autem této kategorie, vzhledem k fázi mé kariéry, jsem prostě musel startovat a na jiný šampionát, než právě ten český, nebyl rozpočet.
Prvním důležitým rozhodnutím bylo, že vůz nemohu připravovat v podmínkách vlastního týmu. Důvodem není to, že by to tým tehdy pod vedením Petra Bryndy nezvládl, zvládl, o tom jsem přesvědčen, ale bylo nutné vyhnout se investici, kterou by nákup takového vozu představoval. I proto začaly první námluvy s Romanem Krestou a jeho týmem Kresta Racing. Čím déle rozhovory probíhaly, tím více se začala rodit forma naší spolupráce.
Projekt MOGUL ADELL Racing Team, později MOGUL RACING TEAM, mi umožňil starty v MČR s vozem Škoda Fabia S2000 právě v týmu Romana Kresty. Byla to pro mě velká čest a zároveň uvolnění rukou, protože najednou jsem nenosil nálepku "šéf týmu" a mohl se soustředit pouze na svůj výkon. Další důležitou otázkou bylo získání nového parťáka do auta. Pavel Kohout mi dělal spolujezdce sedm let a je tedy jasné, že jsme na sebe byli opravdu zvyklí. S novým spolujezdcem logicky celý tento proces začne vždy nanovo. Po dlouhém uvažování jsem se rozhodl oslovit Petra Černohorského, zkušeného spolujezdce s jasnou vizí. Více o našem soužití píši na úvodní stránce v sekci spolujezdec. V kostce - přes počáteční skřípání jsme si opravdu sedli a já jsem za to rád! :)
Prvním závodem sezóny byla Rallye Šumava. Zadání od Romana bylo jednoznačné, postupně začít a krok po kroku zrychlovat. Hlavně nevymýšlet nějaké bejkárny :). Přesně podle toho jsme do toho s Petrem šli. Po vcelku ospalém pátku, kdy jsem se až příliš snažil o plynulou a neagresivní jízdu, tedy přesný opak toho, co standardně předvádím :), jsme v sobotu začali trošinku zrychlovat. Na startu se objevila v premiéře nová Škoda Fabia R5 s Honzou Kopeckým, který společně s Bouffierem a Pechem znamenal zatím nedostižný cíl. Ostatní soupeři, kteří mají větší zkušenosti s vozy nejvyšších kategorií, nám ale zase tolik neujeli, což je jednoznačně pozitivní zpráva. Výsledné 6. místo tak udělalo radost všem, jakkoliv nebylo nijak šokující :)
Opravdu dobře naladěni z Šumavy jsme se vydali vstříc Rally Český Krumlov. Zhruba čtrnáct dní před soutěží jsem cítil formu, snažil jsem se tento pocit v sobě udržet. To se mi povedlo přesně do shakedownu na budějovickém výstavišti. V pravé zatáčce se mi auto vyvezlo na výjezdu o něco více... A zadní kolo skrtlo o strom. Vizuálně žádná velká škoda, ale technicky to bylo o něco horší. Bohužel jsem si díky tomu v servisu něco vyslechl... A věděl, že forma je pryč a to v závodě, kde neustále pršelo, na trati bylo bahno. Pokud si člověk něco nemohl dovolit, tak to byla nesebedůvěra. První divácká RZ ještě ušla, ale pak začalo peklo, ze kterého se mi nedařilo vystoupit. Celkové sedmé místo nevypadá tak hrůzostrašně jako ztráta 2,17 s/km na vítězného Kopeckého...
Krátkou vsuvkou do programu byl můj start s Fábií S2000 slovenského týmu B.R.T na Slovensku v rámci Rally Lubeník. Díky možnosti startovat s vozy kategorie WRC bez omezení věku jsme nemohli pomýšlet na přední příčky, a tak jsme celou akci brali jako velký test. K tomu nám nahrávaly i tři průjezdy stejnými vložkami. Měl jsem možnost porovnat pneumatiky Michelin a Pirelli na rychlých až vrchařských tratích, což mi pomohlo v rozhodnutí s jakou značkou pokračovat. Celkové 10. místo nebylo tak rozhodující jako třetí příčka ve třídě. Neříkám, že se jednalo o nějaký exkluzivní výsledek, ale jako restart po Krumlově super :)
Dalším podnikem mistrovství ČR byla klasická a letní Rally Bohemia. Podnik, který se koná v Mladé Boleslavi a na Jablonecku a nabízí podle mě ty vůbec nejhezčí tratě u nás. Můj úkol zněl jasně, vykašlat se na Krumlov a jet rychle. První den soutěže se konal na náročných a technických tratích, kde je nedostatek kilometrů nebo jistoty za volantem opravdu znát. Po prvním dni jsme sice byli až jedenáctí, ale třeba až páté místo navrátivšího Brouka (Tomáše Vojtěcha) nebylo tak moc daleko, aby to znamenalo ostudu. Pro mě první etapa znamenala uvolnění, jízdu jsem si začal zase užívat, přestože ztráta na vedoucího Kopejdu byla opět nebezpečně blízko 2 s/km. Spadl ze mě tlak a já se nemohl dočkat druhého dne. Do něj jsem i velmi dobře vstoupil, zajel pár slušných časů a polepšil si o 3 místa, přičemž na 7. Martina Vlčka jsem v cíli ztrácel pouhých 1,6s. Stáhl jsem i ztrátu na vítěze pod 1,5s/km za oba dny. Tohle vše nás uklidnilo. Zase jsme našli to správné naladění, nebojácné, ale s pokorou. Bylo nám jasné, že na Barum Rally se to bude hodit! :)
Na konci srpna, při tradičně krásném počasí, přišel vrchol české rallyové sezony - Barum Rally - na jejímž startu jsme pochopitelně nemohli chybět! Kdo by snad nevěděl, barumka se jede v okolí krajského města Zlín a kromě českého šampionátu je i součástí prestižního mistrovství Evropy v rally, což pro všechny posádky znamená jediné: více ostrých kilometrů, větší konkurence a bohužel i dramaticky vyšší náklady. Unikátní je i divácká kulisa, pro místní lidi je rally prostě svátek a na závody sem se nedá netěšit. My jsme se těšili o to více, když jsme se podívali na druhou etapu Bohemky. Konečně jsem to byl zase trošku já, z onboardů a záběrů z trati byla cítit bojovnost a to bylo přesně to, co jsem chtěl předvést i na Barumce. Konkurence byla opravdu znát, zatímco na Šumavě jsme odstartovali s číslem 5, zde, na Barum, to byla 17tka! Závod vždy začíná tradiční superspeciálkou v samotném Zlíně, která se jede za tmy a navíc mezi obrubníky. Takže žádnej med. My soutěž zahájili na 12. místě, což nebylo zlé. Tato pozice byla zároveň nejhorší, jakou jsme v průběhu závodu opanovali. Uvolněná jízda nás po první etapě vynesla na sedmou příčku, v evropské konkurenci... Navíc ztráta na vedoucího jezdce, už trošku neoriginálně - Kopeckého, byla rovných 1,3 s/km. Žádný zázrak, ale progres určitě. I druhá etapa nám vyšla, neudělali jsme žádný defekt pneumatiky a v cíli se mohli radovat z šestého místa absolutně, v rámci MČR pak místa čtvrtého. Jedinou rychlejší S2000 byla Fabia Pavla Valouška, který nám celý rok ukazoval, že se s tímhle autem dá jet o dost rychleji, než jsme to předváděli my. Jenže pak se na to člověk podívá z jiného úhlu a dospěje k názoru, že jsme se Pavlovi během toho roku časově hodně přiblížili. Výsledná nálada byla skvělá. Předvedli jsme, že v tom závodním autě sedíme, protože jsme závodníci a to i přesto, že během celé Barumky jsme neměli jedinou krizi. Vše proběhlo hladce!
Barum Rally byla smluvně posledním závodem, tedy čtvrtým ze čtyř, který jsme měli pod hlavičkou MOGUL RACING TEAMu absolvovat. To se nám po vynechané Rally Hustopeče moc nelíbilo, protože potřebujeme co nejvíce sedět v závodním autě. Proto jsme si před posledním podnikem sezony ještě střihli Rally Jeseníky s historickým Fordem Sierra Cosworth mého kamaráda Jirky Navrátila, který připravuje můj tým - Černý Racing. Jenže tenhle start byl pouhý předkrm, protože jsme hlavně střádali plány na start ve zmíněném posledním závodě, kterým byla Rally Klatovy 2015, náhradní podnik za zrušenou Rally Příbram. Vůz, se kterým jsme pravidelně startovali celý rok a který nám tak úzkostlivě chystal tým Kresta Racing, byl bohužel mimo hru, protože soutěžil v Řecku a my se tak museli kouknout po jiné Fábii. Nejschůdnější cestou nakonec byl pronájem vozu od ORSÁK Rallysport, přičemž se na tento start podařilo sehnat nějaké partnery, proto jsme diváky trochu zmátli jiným zbarvením, než na které byli zvyklí.
Přestože se jednalo o Fabii S2000, tedy vůz, který nás doprovázel celou sezonu, bylo nutné si na tento konkrétní kus zvyknout. To se potvrdilo hned na shakedownu, kde jsme málem rozbombardovali retardér :). To byl však jediný incident celé Rally Klatovy 2015. Zbytek závodu probíhal skvěle, my jsme se konečně cítili dobře a nakonec jsme soutěž dokončili na třetím místě celkově. Naše první absolutní bedna přisla právě včas. Je pravda, že na startu chyběl už jistý mistr Kopecký, Pech vypadl po kontaktu s patníkem a Valoušek se na startu také neobjevil, ale zrovna tak faktem je, že náš odstup na čelo se opět změnšil, což je důležitější, než jestli jsme třetí, nebo šestí. Pro tuto chvíli... :)
Rok 2015 byl učednickým. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsme neměli vyšší očekávání. To určitě měli. Rok začal dobře, ale hned druhý závod nás zbytečně rozhodil. Co nás a věřím, že i naše partnery těší, je viditelný pokrok, který jsme udělali. Poslední závod jasně ukázal, že umíme být rychlí a věřím, že i rychlejší. :) Udělám vše pro to, abych to příští rok potvrdil
Za tuto sezonu bych chtěl poděkovat společnosti MOGUL, Romanu Krestovi a týmu Kresta Racing, mému tátovi a ostatním partnerům, celému mému týmu a především Petru Černohorskému za jeho výkony na tratích RZ!
Díky! :)