Nahlédnutí do juniorského mistrovství světa

Někdy po Lotyšské rally se začal rýsovat projekt, kdy by se náš tým objevoval v mistrovství světa, jakkoliv ne se mnou za volantem. V tomto světle a také po ohromném úspěchu v Lotyšsku nešlo nepomýšlet na účast v juniorském mistrovství světa. Z původní myšlenky se nakonec urodil plán a my se spíš pět minut po, než před dvanáctou hodinou, do juniorského mistrovství světa přihlásili.

Problémem od začátku byly finance, ale s ohledem na rozjeté věci jsme věřili, že se jedná o problém dočasný. Druhým problémem byl vůz. Pro JWRC byla předepsána účast s Citroënem DS3 R3T a my ten náš prodali už na konci předchozího roku. Po dohodě s Petrem Chodurou, že mu budem připravovat právě tento vůz pro jeho starty v Čechách, požádal jsem ho, zda by mi jej nepronajmul do Portugalska. On souhlasil, za což mu velmi Děkuji.

Do samotného JWRC jsme se nakonec přihlásili až po uzávěrce přihlášek, přesto jsme byli přijati a my se tak mohli soustředit na přípravy startu v Portugalsku, prvním závodě JWRC. DS3ka pana Chodury byla přestavěna do šotolinové specifikace a my s ní odjeli testovat k Českému Krumlovu na stejnou trať, kde jsme už jezdili před úspěšným Lotyšskem, závodem mistrovství Evropy.

Bohužel, test se nakonec ukázal jako ne moc vyhovující, měkký písčitý podklad je diametrálně odlišný od podmínek v Portugalsku, ale i tak jsem se stihl s vozem alespon trochu sžít. DS3 je oproti 208 R2 opravdu o dost rychlejší auto a přestože zejména podvozek je u Peugeotu evolučně dál, svezení s DS3 je zážitek. Po testu se celý tým přesunul do Portugalska.

Má prvotní natěšenost z celého projektu JWRC začla postupně ustupovat pocitu skepse. Přestože objektivně vzato jsme na závody odjižděli "docela" připraveni, všichni jsme byli zvyklý na jiný přístup a já si začal uvědomovat, jaká hurá akce nastala. Dokonce to došlo tak daleko, že jsem to chtěl ještě před závody odpískat. Ale to bych si neodpustil.

Závod v Portugalsku jsme si charakterem částečně pamatovali z našeho startu zde v roce 2011. Od té doby se toho také skutečně moc nezměnilo. Podmínky na trati jsou fakt neskutečný, co si tam zkusí závodní auta, to neprožije ani kdejaká služební oktávie. :) Ale dost humoru, věděl jsem, že se bude muset jet rychle a auto to prostě buď přežije, nebo ne.

Už během seznamovacích jízd začla správná divočina. Deště v posledních dnech z určité části trasy udělaly spíš brouzdaliště a třeba naše video z brodu obletělo svět. Zároveň už na seznamovačkách začal náš problém celého závodu - rozpis. Už při jeho tvorbě jsem byl myšlenkama občas mimo, což je asi riziko role vedoucího a zároveň jezdce týmu:). Faktem je, že náš rozpis prostě stál za starou bačkoru.

Závod pro nás začal docela dobře, po divácké speciálce v Lisabonu nám patřilo třetí místo mezi juniorama s minimální ztrátou na vedoucího Campedelliho, opravdová Rally Portugal však přišla až druhý den ráno. A ukázala nám, co si o naší účasti myslí :) Ztratit na prvního 48 vetřin na zkoušce, s odstupem 2,2s na kilometr, au, to bolí ještě teď :) Vůbec, v prvních průjezdech jsem se hledal a zjišťoval nepřesnosti v rozpisu. Některé zatáčky jsem opravoval i o dva stupně, daly se projet o dost rychleji, někde to chtělo víc zvolnit v nájezdu a celý úsek pak projet klidněji, což bylo ve výsledku rychlejší.

Není u mě obvyklé, že bych se ve druhých průjezdech tak zrychloval jako se dělo na tomto závodě. V pátek ve druhé sekci jsme zajeli třetí a druhý čas v RZ, ale předtím už jsme stačili nabrat velkou ztrátu. V sobotu to bylo podobné, do druhých průjezdů už jsem se cítil jistější, ale pak nám ve dvanácté rychlostní zkoušce praskla poloosa a my se opět propadli pořadím

Závěr závodu se už nesl v podobném duchu, s rozpisem udělat nic nešlo a my se jen trápili, občas méně, občas více. Celkové 7. místo mezi juniory tak perfektně vystihlo naše účinkování. Zpětně start v Portugalsku hodnotím jako nedobrý tah, který nakonec poznamenal celou naší sezónu i v evropském šampionátu, odsál totiž značnou část našeho rozpočtu. Je to velké poučení, kterým se budu řídit do budoucna.