Mistr Evropy v 2WD
Monte Carlo nás hodně nabudilo. Sice jsme si doma vyslechli, že nabourat jsme "zrovna nemuseli", ale psychicky nám to pomohlo značně. Zase v tom hrály roli naše oblíbené podmínky, tzn led sníh atp. Ve velmi dobré náladě jsme tedy společně s Cliem R3 směrovali na slavnou rally Mille Miglia. Už jsme na ní startovali v předchozím roce se Subaru, ale vzhledem k počtu závad, které nás tenkrát potkaly, jsme prakticky zažili takové rozšířené seznamovací jízdy. :)
V Itálii na nás čekala konkurence jako bejk. Stejně jako my totiž s Cliem R3 startovalo dalších 31 posádek! Něco naprosto nepředstavitelného! Ohromná konkurence panovala prakticky ve všech třídách. My jsme začali poněkud opatrněji, protože jsme na tradičně úvodní okruhové vložce očekávali déšť, ten ale bohužel nepřišel a my tak ztratili. Celkově, volba pneumatik hodně ovlivnila naše působení. Některé rychlostky na nás nachystaly jak sucho, tak vlhko i mokro, aby po pár kilometrech byly opět suché. To je pochopitelně velmi náročné a my tenkrát byli rádi za cíl prvního dne. Druhý den nás hned zkraje potkal defekt a my pak několik vložek museli absolvovat s jednou mokrou pneumatikou vpravo vzadu, což přinášelo i "zajímavější momenty" :). V roce 2010 přišla nová evoluce motoru pro Clio, což jsme právě v Itálii pocítili, protože narozdíl od ostatních jsme jím nedisponovali. Výsledné 10. místo mezi Clii tak nebylo zlé :)
Po Itálii následovala Croatia Rally, kde jsme opět nastoupili s Renaultem. Musím říct, že tak složité podmínky na trati jsem snad ještě nezažil. Začalo to už na seznamovacích jízdách, které se udály za totální mlhy. Nejinak tomu bylo při závodě, první den jsme očekávali déšť, který však nepřišel. Vybral si to až druhý den, kdy na trati doslova stála voda. V Chorvatsku samozřejmě nebyla taková konkurence, jako v Itálii, proto jsme si v celku v poklidu dojeli pro první místo ve dvoukolkách. :)
Třetím podnikem ME s Cliem byl slavný Ypres. Na závod jsme se velmi těšili, i když nás čekala zase ohromná konkurence. Konečně jsme však měli k dispozici vytoužený motor druhé evoluce. Ve třídě se nás sešlo celkem 13 a ve stratovní listině nechyběla jména Abbring či Princen. Celou dobu jsme se snažili jet svižně a odstup na veducího Abbringa držet pod vetřinu na kilometr. Po první etapě jsme byli celkově 29. a šestí mezi R3kama. Hned první rychlostní zkouška druhého dne se nám povedla. A já měl dobrou náladu. Bohužel, hned na další jsme havarovali. Na vině nejspíš byla převodovka, která nám zablokovala kola. Auto bylo celkově nějak v nepořádku, neustále chcípalo. Naštěstí, po havárii nebylo poškozeno zas tak moc. :)
Do dalšího závodu se Clio stíhalo opravit vcelku v klidu, byla jím totiž až srpnová Barum Rally. Do ní se nám podařilo vstoupit s penalizací za pozdní příjezd, chybka se holt občas vloudí. Ale ten večer jsme v tom nebyli sami. Po okruhové vložce jsme se tak pohybovali až na 71. místě absolutního pořadí:) Postupně se nám dařilo ztrátu dohánět, ale na špičku třídy to pořád nestačilo. Už po páté rychlostní zkoušce jsme se propracovali na čtvrtou příčku, v cíli jsme pak byli ještě o jedno místo výš. Porážka od Kevina Abbringa ani domácího Minaříka nás nijak neštvala a zejména úvod druhého dne nám vyšel fakt dobře, když jsme dokázali 2x vyhrát vložku a 2x dojet druzí :)
Pro další závod Evropě, řeckou rally Elpa, jsme nechali Clio doma a půjčili si malého Citroëna C2 R2 od bratří Bryndů. To se ukázalo jako dobrý tah, protože na Elpě se tradičně sešla slabší konkurence, a tak bylo důležité především dojet. Během závodu jsme se nejvíce tahali s místními jezdci na silných Opelech Corsa S1600. Po více než 250 km a 12 RZ jsme nakonec porazili všechny dvoukolky a dojeli na šestém místě. Na tomto závodě je zajímavé, že mě později utvrzoval v tom, že tým Černý Racing rozjedu právě s pomocí Brynďáků. Skvěle připravené auto a hlavně velká sranda. To platí dodnes :)
Z Řecka a C2 jsme se přesunuli do Clia a Švýcarska, na náš poslední závod v rámci ME v sezóně 2010. Rallye Du Valais slibovala opět zajímavou konkurenci. My měli poněkud zajímavější už vstup do samotného závodu, když nás při seznamovacích jízdách málem sestřelil opilec jedoucí v protisměru. Nám se podařilo uhnout, vozu za námi už nikoliv. Naštěstí, nikomu se nic nestalo. Samotný závod byl zajímavý přitomností talentovaného Neuvilla s tenkrát novou DS3 R3T, a tak jsme se mohli srovnávat s těmi opravdu nejlepšími. Bohužel, už od začátku bylo s autem něco špatně a to nakonec vyústilo v naše odstoupení. Tentokrát bylo na vině řízení.
Rok 2010 v Evropě začal velmi dobře Monte Carlem, naše další starty už tak skvělé nebyly, ale v rámci učení se se jednalo o důležitou a zajímavou sezónu. Hodně se ukázalo, jak jsme se posunuli, když jsme se v roce 2014 znovu potkávali s Andreou Crugnolou, který nám v roce 2010 vehementně ujížděl, v roce 2014 jsme se mu dokázali vyrovnat vcelku bez problémů.
Za možnost startovat v Evropě vděčíme týmu DEFRS, který nám udělal velmi dobrou nabídku. I díky nim jsme tak oslavili zisk titulu Mistrů Evropy ve skupině 2WD.
